V Jižní Africe byl roiboos ještě donedávna považovaný především za levnější alternativu klasického čaje. Tradiční kultury, na jejichž území se keř přirozeně vyskytoval, si svoji lidovou medicínu bez pomoci nálevu z jeho lístků nedovedly představit. Ale pokud byste se před sto lety na roiboos zeptali obyčejného obyvatele Kapského města, nejspíš by vám odvětil, že má pěkné vzpomínky na to, jak mu jej rodiče odmalička připravovali s mlékem, a že mu chutná dodnes. Popíjení roiboosu především jako nápoje, který dokáže zocelit váš organismus je tak poměrně mladou záležitostí. Často se přitom roiboos srovnává s přece jen rozšířenějším zeleným čajem. Oba totiž mimo jiné dokáží probudit upadající pozornost unaveného člověka, a kromě toho také obsahují vysoké koncentrace antioxidantů.
Jednou z nejrozšířenějších otázek pokládaných těmi, kdo v roiboosu hledají sílu pro zlepšení jejich tělesného i duševního zdraví, bývá, jestli je lepší pít zelený čaj anebo roiboos. Vždyť oboje je zdravější než káva, a zároveň nás dokáže podobným způsobem probrat. Oboje pomáhá při hubnutí, a v obou nápojích najdeme dnes tolik skloňované antioxidanty. Navíc se postupně rozšiřuje zelený roiboos, který zelený čaj navíc připomíná také samontou chutí i vzhledem.
Jak už to tak bývá, ani tentokrát není možné na takovou otázku položit jednoduchou odpověď. Tou vůbec nejlepší by totiž možná mělo být pijte zelený čaj, a pijte také roiboos.
Hlavní problém je totiž v tom, že ve srovnání se zeleným čajem o roiboosu neexistuje tolik podrobných studií, díky kterým by bylo možné vynášet jednoznačné soudy. Zelený čaj lidé přece jenom pijí asi pět tisíc let, zatímco roiboos se ve větší míře ujal teprve v osmnáctém století.
Je nicméně pravdou, že velkou výhodou roiboosu ve srovnání s zeleným čajem je skutečnost, že v roiboosu nenajdeme prakticky žádný kofein. Díky tomu je možné šálky plné roiboosu popíjet prakticky od rána do večera, a zároveň přitom nemusíme mít žádné obavy o množství přiměřené našemu organismu.
V případě antioxidantů je ale celá věc složitější. Antioxidanty jako takové jsou přírodní látky, které dokáží účinně bojovat například s mnoha nemocemi spojenými s (buněčným) stárnutím, at‘ už jde třeba o rakovinu nemoci srdce nebo Alzheimerovu chorobu.
Skutečně je potvrzeno, například ze zpráv zveřejněných americkým ministerstvem zemědělství, že jak zelený čaj tak roiboos opravdu ve vysoké míře obsahují antioxidanty, i když v každém případě trochu jiného druhu, a už z těchto důvodů je mimořádně vhodné je zařadit do našeho výživového plánu.
U roiboosu jde o aspalatin a notofagin pomáhající třeba při zánětech svalů, což má svůj velký význam právě například u osob trpících problémy se srdcem a oběhovou soustavou obecně. V zeleném čaji zase můžeme najít vysoké koncentrace katechinu, u nějž je doloženo, že dokáže efektivně bránit další buněčné reprodukci rakoviny, a obecně přispívat k umírání buněk rakovinného bujení.
V absolutních číslech potom mírně převažují obsahy naměřené v zeleném čaji, podle standardní škály ORAC jsme u zeleného čaje na čísle 1250 jednotek, zatímco roiboos vykazuje přítomnost v rozmezí 725 až 1100. Spolu s tím je ale nutno zároveň dodat, že lékaři doporučují denní příjem antioxidantů okolo 5000 ORAC. Proto je v podstatě už jenom na vás, jestli se rozhodnete tuto „normu“ dosáhnout popíjením zeleného čaje, anebo naopak právě roiboosu.