Kdokoli miluje yerbu maté, potvrdí, že pravého požitku a účinků nápoje se dá dosáhnout jen v případě, že ho připravujeme v tradiční nádobce jménem kalabasa. Samozřejmě, pokud zrovna není nic takového po ruce, lze maté připravit i třeba v zavařovačce. Pomineme-li fakt, že jde o čin téměř barbarský, můžeme se hlavně plně rozloučit s vůní a chutí, na kterou zkušený piják nedá nikdy dopustit a tedy za nic na světě nevymění svou kalabasu, kterou opatruje jako oko v hlavě.
A co to vlastně je, ta kalabasa? Nápoj yerba maté se již po stovky let pije v Jižní Americe hlavně v kruhu přátel. Tam koluje nápoj postupně od jednoho k druhému v tradiční nádobě z vydlabané tykve. A právě takové tykvi se říká od počátku maté kalabasa. Jsou různé druhy, které se liší provedením, stejně jako drobnými rozdíly ve svém tvaru.
Díky tomu, že historie nás už seznámila i s mnoha slabinami tohoto materiálu, je možné na trhu narazit i třeba na kované kalabasy. Ty jsou za prvé zajímavým estetickým a uměleckým výtvorem, za prvé chrání ty části kalabasy, které jsou nejvíce namáhané.
Pokud budete vybírat kalabasu pro sebe a své blízké či přátele, neřiďte se jen podle toho, která z nich se vám nejvíce líbí. Podstatná je taky její funkčnost, na kterou se nevyplatí zapomínat. Za všech okolností bychom měli mít na paměti, že vydlabaná tykev již ze své podstaty nemůže předčít dřevo pokud jde o trvanlivost a odolnost. Je to prostě jiný materiál a časem přirozeně podléhá zkáze, takže nemůže nikdy vydržet věčně. Pokud chcete svou kalabasu uchovat na opravdu dlouhou dobu, stačí mít na paměti několik věcí už při samotném výběru a také o ni pak určitým způsobem pečovat.
Na co nikdy nezapomínejte je prostý fakt, že kalabasa musí po každém použití důkladně vyschnout, aby vám mohla dlouho sloužit. Kalabasy se vyskytují ve dvojí podobě – jedna s menším horním otvorem, druhá s větším. Těm s menší dírkou přirozeně trvá plné vyschnutí déle a díky tomu vydrží často o něco kratší dobu, než plně „otevřené“ kalabasy vysychající rychleji. Komu jde o opravdu dlouhou životnost této nádoby, tomu lze doporučit právě ony okované modely, jejichž necitlivější místa jsou kvalitně chráněna.
Tím, že jsme vybrali dobrou kalabasu, ale práce zdaleka nekončí, je to jen část úspěchu. Mnohem podstatnější je to, jak se o ni budeme během času starat.
Přitom to nejdůležitější je docela jednoduché: opravdu, kalabasa musí vždycky po použití důkladně vyschnout. Vydlabaná tykev je samozřejmě velmi citlivá na dlouhodobou vlhkost. Kvůli tomu rozhodně nenechávejme kalabasu někde dlouho stát, pokud jsou v ní ještě zbytky maté. Po dopití maté kalabasu pečlivě vypláchněme a pak ji umístěme někam, kde je teplo a dost čerstvého vzduchu, aby mohla díky cirkulaci vyschnout.
Pokud se přes dodržování všech těchto zásad bojíte toho, že kalabasu napadne plíseň (případně je kalabasa divně cítit), lze doporučit její vyčištění trochou čistého alkoholu. Vnitřek důkladně vypláchneme, protřepeme a pak necháme nějakou dobu působit. Po této proceduře je nejvhodnější kalabasu na maté tzv. vyvařit tím, že uděláme jeden nebo dva nálevy „nanečisto.“