Tradiční indiánské pojmenování lapacha v dnešní době relativně dobře znají také obyvatelé Evropy. Občas se sice o lapachu hovoří jen tak jako o mravenčím dřevě, a to z toho důvodu, že vnitřní stranou již odumřelé kůry se velmi rádi promenádují zrovna mravenci, ovšem pro Inky, a i jejich předchůdce představovalo lapacho vždycky hlavně Strom života. Příčina je prostá. V lidové medicíně se pomocí něho, tedy ve formě velice silných odvarů, odedávna léčila celá řada chorob, jež spolu však příliš nesouvisely. Tady z tohoto poté vzniklo označení, jež nejspíše přetrvá i nyní v jednadvacátém století. Výzkumy provedené v laboratořích totiž dokazují, že jedinečnost lapacha tkví zejména v jeho proti bakteriálních a antiparazitických vlivech.
Má především tu moc, že dokáže potlačit působení, anebo přímo zničit takové množství bakterií, které často odolávají kyselinám, ale společně s tím i plísním, kvasinkám, virům či několika nejrůznějším parazitům najednou.
Obzvlášť bychom v tomhle případě měli zdůraznit zejména kladné účinky lapacha s ohledem na 2 velmi významné virové rodiny. Jedná se tedy o smutně známý virus HIV a dále sem spadá skupina tzv. herpetických virů. Tohle pojmenování možná neznají všichni, avšak jejich podstata je stále stejná. Řadí se totiž k těm vůbec nejrozšířenějším virům, které způsobují spoustu všelijakých onemocnění, a to kvůli tomu, že opravu dlouhodobě zůstávají v lidském těle, jež se jimi nakazilo. To je pro tyto viry bohužel typické.
Společně s tímto se již před více než půl stoletím stalo lapacho proslulé zároveň také coby velmi spolehlivé přírodní antimalarikum. Lapachol, tedy látka, kterou se z lapacha podařilo získat a izolovat, se momentálně považuje a jeden z klíčů, aby se odhalily nezvyklé účinky této léčebné kúry na lidské zdraví. Právě lapachol podle celé škály testů představuje to, co stojí v pozadí antimalarických efektů. Ty, co se týče Stromu života, Indiáni poznali už před stovkami let. Samotné lapacho navíc zásluhou svého mimořádného složení, o něž do této chvíle vědci bez velkých úspěchů usilují nasimulovat už po několik desítek let, stimuluje správnou funkci lidského imunitního systému. To přirozeně také značných způsobem vede k jeho antimikrobiálním vlivům. Nejspíše i z toho důvodu zahrnuje seznam tolik virů, kterým lapacho zvládne čelit. Pomáhá lidstvu bojovat s obyčejnou rýmou, se záněty dýchacích cest, i tohle samozřejmě velmi dobře věděli již staří Inkové, až zrovna po zmíněný HIV virus.
Za velkou částí těchto zdravotních efektů poté zpravidla vězí celkem jednoduchá chemická reakce. Beta-lapachon, druhá podstatná látka obsažena v „mravenčím dřevě“, totiž rovnou narušuje koloběh enzymů tam, kde již viry buňky zasáhly. Tímto i přímo ovlivňují syntézu DNA a RNA. Když tedy látky vyskytující se v lapachu začnou v oblasti zasažených tkání plně účinkovat, za nedlouho zabrání tomu, aby viry mohly převzít kontrolu nad rozmnožovacími procesy uvnitř postižených buněk. To v konečném důsledku zapříčiní pochopitelně to, že nakonec ani sám virus nemá šanci vniknout do těch ostatních dosud ještě zdravých buněk.
Závěrem v této souvislosti doplňme, že některé sirnaté sloučeniny umí rozjet přeměnu lapacholu na beta-lapachon. Tímto se ještě o kousek zvýší antimikrobiální vliv vlastní lapachové kúry. To mimo jiné úzce souvisí i s yerbou maté. Zrovna tento princip nalezneme v jádru tradičního pojítka účinků lapacha s konzumací yerby maté, na které lze natrefit v kultuře Indiánů Jižní Ameriky, protože servírování yerby maté pokaždé předcházelo pití nápoje lapacho.