Pěstování a sklizeň cesmíny paraguayské

27. 02. 2011 | Čaj Maté | Žádný komentář »

Zájem o čajový nápoj yerba maté je už po celá desetiletí fenoménem celého světa. Proto možná překvapí skutečnost, že oblasti samotné produkce jsou od pionýrských dob kultivace téměř beze změny. Důvod je přitom zcela jednoduchý: cesmíně paraguayské se prostě nejlépe daří v těch místech, odkud tento keř pochází. To je jeden z důvodů, proč při nákupu prakticky všech druh maté máte jistotu, že i ten váš kousek pochází právě z území, jehož hranice tvoří řeka Paraguay a vody Atlantiku. Zde, v regionu na území Brazílie, Paraguaye a Argentiny, jsou k nalezení tradiční plantáže maté. A samozřejmě také místa, kde díky zvláštnímu procesu sušení získává každý druh specifickou chuť a aroma.

Celkem pozdě se přišlo na to, jak na těchto plantážích yerbu maté uměle kultivovat. Konkrétně až na počátku dvacátého století. Ale i dnes stejně jako tehdy platí, že vynikající maté lze připravit i z planě rostoucí cesmíny paraguayské. Za ní je třeba se vydat do tropického pralesa.

yerba-mate-cbse-pomelo-detail

Jestli se i vy ptáte, odkud se vzala právě vaše yerba maté, pak u exkluzivních značek je možné, že právě z pralesa. Všeobecně vzato se lze setkat s třemi způsoby, jak se yerba získává. Prvním způsobem je klasický lesní sběr. Tehdy se typické bílé nůše sběrač vynořují z pralesa úplně stejně, jako před lety. Druhou možností je kombinace sběru a pěstování. Částečně v pralese a částečně stále divokých keřů. Stále ale s použitím tradičních zemědělských postupů. No a do třetice všeho dobrého je to klasická produkce ve velkém měřítku. A je jasné, že právě poslední možnost v Argentině převládá – je to taky největší producent na světě.

Keře samotné mohou milovníka překvapit svou velikosti: dosahují až 15 metrů výšky, ovšem pro plantážní zpracování je potřeba, aby měly maximálně polovinu této výšky. Keř je možné krom lístků identifikovat podle bílých květů i bobulovitých plodů.

Plantáže, které produkují yerbu maté, nerostou v lesích rozhodně přes noc. Trvá většinou tak pět až sedm let, než cesmína doroste do takového stavu, aby její lístky bylo možné použít právě na výrobu maté.

stribrna-bombilla-18-cm-detail

Nicméně výsledná směs, s níž se pak setkáváme, se neskládá jenom z vlastních voňavých lístků maté. Její součástí jsou, pro někoho možná překvapivě, také drobné stonky. Lístky na sebe totiž berou hlavní část pronikavého aroma směsi, zatímco stonky se starají o zjemnění, takže celková chuť i vůně je skutečně vyvážená.

Ovšem konkrétní zbarvení závisí také na způsobu, jakým jsou lístky i stonky následně zpracovány. Jsou druhy maté, které během sušení více přicházejí do kontaktu s ohněm, jiné se suší zcela bez jeho přítomnosti.

A svůj vliv má také samotné blanšírování, které zpracování maté zahajuje. Směs lístků a stonků je prudce zahřáta – na asi 10 sekund až 3 minuty – a pak opět prudce ochlazena. Usušená směs může zrát navíc třeba i dva roky – což sebou nese další zajímavé chuťové nuance tohoto nápoje.


Zanechte komentář

Abyste mohl komentovat, musíte se přihlásit.